Společností víří spousta diskusí, ve kterých je mléko doporučováno i zavrhováno. Pojďme tomu přijít na kloub.

Mléko je první potravou, kterou savčí mláďata za svého života přijímají. Složení mléka je individuálně přizpůsobeno nejen každému druhu, mění se ale také v závislosti na fázi kojení. Po ukončení kojení jsou za normálních okolností mláďata schopna živit se pevnou stravou odpovídající jejich druhu. To je zároveň mezník, kdy se schopnost trávit mléko začíná snižovat a v mnoha případech zaniká úplně.

Lidé ve střední Evropě jsou zvyklí přijímat mléko a mléčné výrobky i v dospělém věku, což není typické pro všechny lidské kultury. Naši předkové byli pastevci a právě díky nim máme prakticky celý život schopnost přiživovat se mlékem. Jsou však lidé, kteří se z tohoto standardu vychylují a mléko jim z nějakého důvodu činní obtíže – může jít tedy o absenci enzymu laktáza nebo o alergii na mléčné bílkoviny.

Laktóza

Téměř všechny druhy živočišného mléka obsahují cukr laktózu, jenž se v trávicím traktu pomocí enzymu laktáza štěpí na jednoduché cukry (galaktózu a glukózu), které jsou schopny vstřebávat se do krevního oběhu. Pokud se tak nestane, připadne laktóza ke zpracování přirozeným střevním bakteriím – což provází produkce plynů a s tím spojené zažívací obtíže.

Kasein

Konzumovat mléko jiného živočišného druhu, v našem případě především kravského, však pro tělo představuje další výzvu – vypořádat se s cizorodými bílkovinami. Jakákoliv bílkovina je složena z aminokyselin, které jsou shodné u lidí i u krav. Nicméně každá bílkovina je poskládána do specifických sekvencí a k jejich rozštěpení je potřeba specifický metabolismus. Hlavní bílkovinou kravského mléka je kasein. Ten se v lidském trávicím traktu štěpí nedokonale, takže kromě jednotlivých aminokyselin se skrze střevní stěnu dostanou do krevního řečiště i „kousky“ cizorodých bílkovinných řetězců. Ty můžou vyvolat alergickou reakci a způsobovat různorodé potíže. Zdravý středoevropan by tuhle problematiku mohl zvládnout. Co když ale není úplně zdravý? To, co se ve střevě vstřebá do krevního řečiště, jde vrátnicovou žilou přímo do jater, která dokáží zpracovat téměř „kde co“. Až ve chvíli, kdy se játra nejsou schopna s cizí látkou vypořádat, začne potenciální problém reálně existovat.

Mléčné produkty

Mléko a mléčné produkty nejsou to samé – mléko jako surovina pro další zpracování se zdá být zajímavější a přirozenější variantou. Dříve nebylo možné mléko uchovávat v ledničce nebo jej pasterizovat! Pilo se tedy v takové míře jako dnes? Ne. O uchovávání mléka pro potřeby lidské konzumace se opět postarala příroda – a to velmi vkusným způsobem, tedy fermentací. Například při výrobě kefíru se nejen spotřebovává mléčný cukr – laktóza, ale také se štěpí mléčné bílkoviny na jednodušší části. Tím vzniká dobře stravitelný a velmi hodnotný nápoj či pokrm bohatý na esenciální aminokyseliny, minerály, vitamíny a navíc i probiotické kultury. S trochou dobré vůle si pak můžete doma „pěstovat“ svůj vlastní kefír.

Pozor: Nepleťme si fermentované (přírodně rozložené) mléčné produkty (např. kefír) a potravinářské produkty, do nichž je mléko přidáváno (ve většině případů mléko nemělo možnost projít přírodní fermentací).

Mlékárenský průmysl

Jaký je hnací motor mlékárenského průmyslu? Záleží jim na zdravém růstu Vašich dětí nebo jsou pro ně důležité primárně peníze? Co by pro ně znamenalo, kdyby si lidé tento fakt uvědomili a omezili by konzumaci mléka nebo mléčných výrobků? V jaké kvalitě nám je vlastně mléko prodáváno?

Věděli jste, že způsob, kterým mlékárenský průmysl zajišťuje pro potřeby dnešní megakonzumní společnosti se slogany„dost mléka pro všechny“, se podepisuje na životě dojné krávy z mnoha hledisek? Kráva se často musí obejít bez rozkoše z rozmnožování (je to jen kráva, ale chybí jí to stejně jako člověku), protože je uměle oplodňována. Narozené tele jí pak ošetřovatelé odeberou (má být dojena přístrojem – ne dojit telátko), což je pro ni silně stresující. Nejlepší dojnice vyprodukují 6 – 8 tisíc litrů mléka ročně. Provází to však záněty vemene, medikamentace, výživové doplňky. Za pár let, když klesne její dojivost, je z hospodárných důvodů utracena. Odebrané tele je na umělé výživě často záměrně bez obsahu železa, aby jeho maso zůstalo bledé a tím se více zamlouvalo kupujícímu. Aby mu chovatelé zabránili doplňování železa (pití vlastní moči a okusování železných boxů) a maso zůstalo měkké, prakticky mu znemožňují jakýkoliv pohyb – ať už uzavřením do boxů, kde se nemůže otočit, nebo svázáním nohou. Ročně se tak v České republice porazí zhruba 30 000 telat ve věku 3-4 týdnů.

Suma sumárum

Je mléko potravina nezbytná pro lidskou výživu mimo kojenecké období nebo je to pouze možnost, kterou mírně řečeno zneužíváme?

Zodpovězme si na závěr pár otázek:

  • Co pro mě mléko představuje? Je pro mne nezbytností?
  • Jaký je pro mne cíl/záměr konzumace mléka?
  • Pokud mléko konzumuji, odkud pochází a jaká je jeho kvalita?
  • V jaké míře konzumuji mléko a kde všude je obsaženo?

Tip: schválně si všimněte, v kolika výrobcích, které konzumujete, je mléko 🙂