Pokud už víte své klíčové proč (zvolit tuto metodu očisty), pak už zbývá jen jak a co. V případě, že je džusová očista pro vás nová a je vašim zájmem si buď organizmus pečlivě pročistit nebo se zbavit nádoru či jiného zdravotního problému, pak je na místě konzultace s vašim lékařem. Každý člověk je jiný a adaptace na změnu může být rozdílná. V následujících krocích vám popíšu metodu, kterou jsem zvolila a kterou doporučilo pár lékařů.

Z názvu je patrné, že se bude jednat o očistu založenou na “džusích”, v tomto případě přírodních šťávách z ovoce či zeleniny vyrobené jednoduchým způsobem a to odšťavňovačem. Používáme celé kousky ovoce či zeleniny, jenž podle velikosti otvoru odšťavňovače krájíme. Vhodné je spolu se zeleninou a ovocem i přidání natě (např. řepy, mrkve, petržele, řapíkatého celeru apod.), která navíc obsahuje chlorofyl a jiné látky prospěšné organizmu. Šťávy pijeme každý den a nepřijímáme žádnou pevnou stravu.

Každé ráno

Pro rozehřátí organizmu je výborný vývar ze zeleniny, přidáním čili papriky či zázvoru efekt umocníme. Vývar je jediná výjimka a je jím myšlena voda (roztok) po vyvaření zeleniny. Zbylou zeleninou můžeme obdarovat spolubydlící či si ji dát do mrazáku.

Dopoledne

Dopoledne, myšleno do dvanácti hodin, vypijeme půl litru ovocné šťávy. Můžeme mixovat více druhů, pamatujme však na to, že je dobré mít jedno ovoce dominantní. Při našich klimatických podmínkách je pro svou cenu a dostupnost ideální jablko. Jako další můžeme použít pomeranče, citróny, grepy, kiwi (zbavit se slupky, jinak ji budete mít mezi zuby), meruňky, broskve, hroznové víno, švestky a třešně (vypeckovat), hrušky, jahody, maliny aj.

Ovocné šťávy se konzumují dopoledne z toho důvodu, že obsahují mnoho jednoduchých cukrů (fruktózy a glukózy), jenž nás dopoledne energeticky nakopnou a máme před sebou ještě celý den na to je využít. Oproti zeleninovým šťávám jsou kyselejší (způsobují kyselé prostředí v organizmu, chuťově jsou samozřejmě sladší), proto se obecně říká, že tuny ovoce mohou škodit.

Odpoledne až večer

Odpoledne nás čeká půl litru zeleninových šťáv, jenž obecně obsahují více vlákniny a méně cukrů než ovoce. Zeleninové šťávy mají velký čistící účinek.

Vhodnou dominantní zeleninou je mrkev, popřípadě řepa. Prakticky jdou dělat šťávy z celeru, rajčat, okurek, paprik, cuket, lilků, ředkviček, melounu, kedlubny, dýní, rebarbory, pórku, salátu aj.

Odšťavňovače

Mezi odšťavňovači rozdíly samozřejmě jsou, liší se jak výkonem, tak množstvím dužiny, která je v tomto případě odpadní. Dražší stroje (deset dvacet tisíc) vám maximálně ovoce a zeleninu zužitkují a odpadu bude méně. Pamatujte však, že čím větší výkon, tím u levnějších strojů vzniká vyšší teplota a tím pádem může dojít ke zničení enzymů z ovoce či zeleniny. Pokud si šťávy zamilujete a budou součástí vašeho života, pak vzhledem k množství materiálu v čase se počáteční investice vyplatí. Pro jednorázové použití (pouze na očistu) vám klidně postačí starší stroj s nižším výkonem. Rozdíl je také ve značkách, preferování zaběhnutých značek je výhodou (zkušenosti, těsnění apod.).

Tip: Přírodní cestou jsou ruční odšťavňovače, které nezničí enzymy, avšak odpadu (dužiny) je více a vymačkat šťávu je o to pracnější.

Uskladnění

Ideální je šťávu vypít ihned po odšťavnění. 
Pokud nemáme možnost si dělat čerstvé šťávy, v tom případě šťávu z odšťavňovače co možná nejrychleji nalijeme do lahví a uzavřeme. Ideální lahví je láhev pivní. Proč? Je skleněná a zabarvení lahve nám tekutiny uvnitř alespoň částečně ochrání před světlem (popřípadě slunečním zářením), jenž degraduje biologicky aktivní látky (v tomto případě jsou to vitamíny, minerály, vláknina apod.).

Kromě lahví od piva můžeme použít láhve od tzv. tvrdého alkoholu. V PET lahvích se mi šťávy zkazily dříve než ve skleněných, samozřejmě záleží
na každém, jaký materiál zvolí. Uzavřené šťávy skladujeme při nízkých teplotách ideálně v lednici či v dobrém sklepě. Mějme na paměti, že šťávy vydrží konzumní cca 2-3 dny, tudíž udělat si šťávy na celý týden nedoporučuji.

Doba procedury

Říká se, že každý člověk by se měl touto metodou pročisti alespoň jednou za život a to pořádně. Čím je lidský organizmus starší, tím delší dobu byl zanášen. Existuje rovnice pro výpočet doby a tou je počet let + 14. Pokud se začnete zajímat o své zdraví až ve 30ti, pak doba velké očisty je ideální 44 dní. Samozřejmě, dodržování určitého počtu dní záleží na jedinci, jak se cítí a jak jeho organizmus reaguje. Nikde není stanoveno, že člověk musí přesný počet dní zákonitě dodržet. Pokud už velkou očistu máte za sebou, pak Vám stačí jednou ročně na pár dní, ideálně na týden, pročistit, a máte vyhráno.

V případě, že by jste se rozhodli pro dlouhodobou konzumaci šťáv (například 90dní), pak zvyšte denní objem šťáv.

Praktiky

  • Cena. Vzhledem k tomu, že k výrobě šťáv spotřebujeme vetší množství ovoce či zeleniny, tak po finanční stránce se vyplatí tuto kůru praktikovat v době, kdy je všeho hojnost a tím pádem je cena nižší. Pro představu mě očista stála 50 kč za den a to hlavně díky tomu, že jsme sledovala akční nabídky a základem pro ovocné šťávy bylo jablko a pro zeleninové mrkev, což jsou poměrně levné suroviny.
  • Období. Vzhledem k dalšímu faktu, že šťávy tělo ochlazují, je osvěžující tuto metodu praktikovat v letních obdobích.
  • Bio. Kdo si může bio kvalitu dovolit, ať si dovolí.
  • Klystýr. Pro důkladné pročištění střev se doporučuje použít klystýr, jenž jde koupit v lékárně a k němuž je dobrá asistence druhého člověka, čas a hlavně klid.

Tento článek má sloužit jako základní vodítko a záleží jen na vás, co si z něho vezmete.